Miroslav

38 let, amputace pod kolenem, stupeň aktivity 3

Miroslav Motejzík, aktivní sportovec.Bylo to 14. srpna 2005, bylo mi tehdy právě 30 let. Hráli jsme s mým fotbalovým týmem mistrovský zápas. To jsem netušil, že do míče kopu naposledy. Po zápasu jsme se přesunuli na oslavu a pak ještě na diskotéku. V noci jsme se pak vraceli s kamarády domů.

Už jsem byl sto padesát metrů od baráku, když do nás v rychlosti autem narazil dvacetiletý kluk, který měl v sobě dvě promile. Kličkoval po silnici, údajně ladil rádio. Kamarádku náraz odhodil několik metrů, ale naštěstí přežila, já se dostal pod auto. A tady moje vzpomínky končí, ztratil jsem vědomí.

Doksyman, srpen 2011.Probudil jsem se až po deseti dnech v nemocnici. Nevěděl jsem, co se stalo, co mi je. Byl jsem totálně polámaný. Brzy jsem také zjistil, že moje levá noha není v pořádku. V nemocnicích jsem pak strávil půl roku a to se do mojí psychiky dost negativně promítlo. První tři měsíce jsem byl dost nepříjemný. Jenom jsem ležel, navíc to šlo jen na zádech. V té době v televizi dávali VyVolené. A když jsem tam viděl hysterického Vladka, uvědomil jsem si, že se chovám podobně a že je to špatně. Vladko mě vlastně vyléčil…

Doktoři dělali, co mohli, ale levou nohu zachránit nešlo. Věděl jsem, že je to špatné, proto jsem je sám požádal o amputaci. Měl jsem jednatřicet zlomenin a za sebou mám devatenáct operací. Dva roky jsme nohu zachraňovali a další rok a půl jsem přemlouval doktory k amputaci. Ale tušil jsem, že je to správné rozhodnutí, což se nakonec i ukázalo.

Příprava na závod.Toho kluka, který to zavinil, nakonec odsoudili na rok a půl do vězení. Ale žádnou zášť k němu necítím, netoužím po žádné mstě. Je mi ukradený. Také si prožil těžké chvíle. Oba dva jsme poznamenaní na celý život.

Když jsem pak po půl roce od úrazu rehabilitoval v Kladrubech, začal jsem na sobě makat. Nepopírám, že život se mi obrátil hlavou vzhůru. Měl jsem ale hned jasno, co chci dělat: věnovat se dál sportu. Postupně jsem si přidával dávky ve cvičení. Poslední týdny mě z Kladrub pouštěli na víkendy domů. Když jsem tam jel naposledy, už jsem tam jel na kole.

V cíli. Doksyman, srpen 2011.Od čtyř let jsem plaval, bavil mě i běh a cyklistika, tak jsem si začal pohrávat s myšlenkou zkusit triatlon. Dal jsem se do toho. ‚Spíojil jsem síly s trenérem a odborníky na protetiku a začal na sobě pracovat. Jsem rád, že to vyšlo. Nejde mi vůbec o rekord, ale o to, že jsem to dokázal.

A tak se stalo, že 14. srpna 2011, na den přesně 6 let od nehody, jsem jako první Čech s amputovanou nohou dokončil u Máchova jezera poloviční porci triatlonového ironmana s názvem Doksyman. Mezi sto padesáti osmi startujícími jsem byl v cíli stotřiatřicátý: 1,9 km plavání, 90 km na kole a 21 km běhu jsem zvládl za šest a čtvrt hodiny, necelé dvě hodiny za vítězným profesionálem Petrem Vabrouškem. Plavání a kolo, to bylo v pohodě, ale na běh bylo pět týdnů tréninku přece jen málo, tam mi už docházely síly…

Na každou disciplínu jsem měl jinou protézu od Ottobock. Zatímco ostatní přezouvali boty, já jsem přezouval protézy…

Doksyman, srpen 2011.Taky hraju tenis, stolní tenis, basketbal, házenou, volejbal, jezdím na in-line bruslích, lyžuji. Zúčastnil jsem se ve své kategorii mistrovství republiky ve slalomu a obřím slalomu. Už půl roku po amputaci jsem šlapal týdenní okruh kolem Karpat na kole, třikrát jsem se zúčastnil Nova Author Cupu, dvakrát Jizerské padesátky v běhu na lyžích, dvakrát jsem jel na kole dvousetkilometrového Krále Šumavy. V roce 2012 jsem běžel půlmaraton a skutečně jako v nebi jsem si připadal, když jsem v srpnu 2013 pokořil Mont Blanc!

Mezi lidmi amputaci nijak neskrývám. Existují sice takové kosmetické kryty, ale proč je nosit? Beru věci tak, jak jsou.

Přítelkyni jsem si našel až po té amputaci. Známe se sice od školy, ale chodit jsme spolu začali teprve v roce 2009. Od té doby jsem postavil dům, zplodil syna a zasadil strom. Teď už máme dvouletého synka (2013).

Všem, kteří by kvůli podobnému úrazu chtěli život hodit za hlavu, bych chtěl vzkázat, že minulost už nezměníme. Život je hodně dlouhý na to, abychom mohli začít dělat něco nového. Vždyť i na všem špatném člověk vždycky najde něco dobrého.

(zapsáno na podzim 2013)

Mont Blanc byl pokořen v sobotu 17.8.2013 v 7 hodin ráno.  Mont Blanc byl pokořen v sobotu 17.8.2013 v 7 hodin ráno.  Mont Blanc byl pokořen v sobotu 17.8.2013 v 7 hodin ráno.